* Vše pro výrobu šperků z drahých kamenů a minerálů, korálků a další potřeby pro Vaše tvoření * Autorské šperky a dárkové předměty *
kamenykoralky.com
Vyhledávání
Kategorie
Novinkovač
Zadejte svou adresu pro odebírání informací o novinkách a slevách.
Úvodní stránka > Něco o kovech > Stříbro

Stříbro

Stříbro
chemická značka Ag (lat. Argentum)

- je ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuje se nejlepší elektrickou a tepelnou vodivostí ze všech známých kovů. Slouží jako součást různých slitin pro použití v elektronickém průmyslu, výrobě CD i DVD nosičů a šperkařství. Jeho sloučeniny jsou nezbytné pro fotografický průmysl.

Typický kovový prvek, známý již od starověku. Z prvků vykazuje nejlepší elektrickou i tepelnou vodivost. Po mechanické a metalurgické stránce je velmi dobře zpracovatelné – má dobrou kujnost a dobře se odlévá (dobrá zatékavost).

Výskyt a výroba




Stříbrná cihla o hmotnosti 1000 trojských uncí, tj. asi 31 kg.
 

Stříbro bylo známé již od starověku. První doly na stříbro byly objeveny již ve 4. tisíciletí př. n. l. v Malé Asii a na ostrovech v Egejském moři.

Na našem území poprvé stříbro těžili již Keltové.

Nejstarším hornickým městem byla Jihlava, kde vznikl první horní řád. Zde došlo k největšímu rozkvětu těžby stříbra ve 13.století, ve 14.století však již těžba v tomto městě nebyla finančně zajímavá, neboť na vydolování cenného kovu musely být vynakládány značné prostředky. Jihlavu tudíž v čele těžby stříbra vystřídala Kutná Hora. Další bohatá naleziště byla nalezena v 16.století v Jáchymově, Březových Horách a v Rudolfovském rudním revíru u Českých Budějovic.

V roce 1300 se v Kutné Hoře začaly razit ze stříbra pražské groše. V jáchymovských dolech se díky rodu Šliků začala odvíjet historie tolarů. V Českých Budějovicích se v letech 1569 až 1611 razily tolary Maxmiliána II. a Rudolfa II.

V zemské kůře se stříbro vyskytuje pouze vzácně. Průměrný obsah činí kolem 0,07 – 0,1 mg/kg. V mořské vodě činí jeho koncentrace přibližně 3 mikrogramy v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom stříbra přibližně 1 bilion atomů vodíku.

V přírodě se stříbro obvykle vyskytuje ve sloučeninách, vzácně však i jako ryzí kov. Téměř vždy je stříbro příměsí v ryzím přírodním zlatě.

Jako zdroj pro průmyslové získávání stříbra jsou však rudy olova, mědi, niklu nebo zinku. Nejvíce používanou metodou pro získávání i čištění ryzího stříbra je elektrolýza, z halogenidů je však možno jej jako ryzí získat i pyrometalurgicky přímým tavením.

Největšími světovými producenty stříbra jsou Mexiko, Kanada, Peru, Austrálie a USA. V Čechách se ve středověku dobývalo značné množství stříbrných rud. Nejznámější lokalitou je patrně Kutná Hora – kromě dobývání a rafinace stříbra zde vznikla i královská mincovna, kde byly raženy známé stříbrné groše. Další lokality s výskytem stříbrných rud nalezneme i v Krušných horách a na Českomoravské vysočině.

Využití:

  • Velmi tenká vrstva kovového stříbra se využívá jako záznamové médium na CD a DVD kompaktních discích. Vrstva stříbra se vakuově nanáší na plastovou podložku a po překrytí další plastovou vrstvou se na ni zaznamenávají stopy generované laserem, který poté slouží i pro čtení uloženého záznamu. Pro zvláště důležité aplikace (některé počítačové hard disky) se využívá směsí stříbra s menším množstvím platiny. U levnějších variant záznamových médií může být stříbro naopak nahrazeno hliníkem.
  • Vysoké optické odrazivosti stříbra se již po dlouhou dobu využívá při výrobě kvalitních zrcadel. Zde je tenká vrstva stříbra nanášena na skleněnou podložku a druhou skleněnou deskou je chráněna proti korozi atmosférickými plyny.
  • Stříbro jako drahý kov je materiálem pro výrobu pamětních mincí a medailí. Stříbrné mince byly raženy již ve starověku (Egypt, římská říše) i ve středověku (Pražské groše). Ve sporut je v současné době stříbrná medaile udělována sportovci, který obsadil druhé pořadí v určité disciplíně. Mnohdy jsou ovšem tyto medaile pouze pokrývány povrchovou vrstvou stříbra, obvykle elektrolyticky. K výročí různých významných událostí jsou často vydávány pamětní mince. Opět buď z čistého stříbra nebo stříbrem pokryté.
  • Kovové stříbro i jeho sloučeniny jsou základním prvkem vysoce účinných miniaturních elektrických článků (baterií), používaných v moderních náramkových hodinkách a mnoha dalších malých elektrických spotřebičích.
  • V magii bylo stříbro odpradávna pokládáno za velmi účinný prostředek proti působení temných sil. Například jedním z několika skutečně účinných způsobů likvidace vlkodlaka je jeho zastřelení kulkou z čistého stříbra.

Slitiny stříbra

Samotné stříbro je poměrně měkké a je náchylné k černání při styku se sloučeninami síry v atmosféře. Proto se pro praktické aplikace obvykle slévá s jinými kovy, které zlepší jak jeho mechanické, tak vzhledové vlastnosti.

  • Klenotnické zlaté slitiny obsahují téměř vždy určité procento stříbra. Naopak klenotnické stříbro je obvykle slitinou s obsahem kolem 90 % stříbra, doplněné mědí. Pro zvýšení povrchové kvality stříbrných šperků (lesk, odolnost) se někdy tyto předměty pokrývají velmi tenkými vrstvičkami kovového rhodia.
  • V medicíně nacházejí uplatnění slitiny stříbra především v dentálních aplikacích. Relativní zdravotní neškodnost a chemická odolnost stříbra se uplatňuje především ve slitinách s převládajícím obsahem palladia, ale existuje celá řada dentálních slitin na bázi zlata, které obsahují menší množství stříbra.
    • Speciálním případem dentálního využití stříbra jsou amalgámy - využívané jako výplně otvorů vzniklých po odvrtání zubního kazu. Jejich hlavními složkami je rtuť a slitiny stříbra s mědí a cínem.
  • Velmi významné místo patří slitinám stříbra jako základu pájek pro využití především v elektrotechnice. Stříbrné pájky se vyznačují vysokou elektrickou vodivostí, tvrdostí a relativně vysokým bodem tání. Slitiny stříbra s cínem, kadmiem a zinkem slouží v elektrotechnice jako spojovací materiál pro konstrukci plošných spojů a další aplikace.
  • Sloučeniny stříbra jsou základem fotografického průmyslu, které se zabývá výrobou produktů pro získávání fotografie a filmů.
Stříbro, jako většina ostatních těžkých kovových prvků, je v lidském organizmu přítomno pouze ve stopových množstvích. Stříbro obecně působí především baktericidně a desinfekčně (koloidní stříbro)

Baktericidních vlastností stříbra se využívá i při jednorázové dezinfekci menších zdrojů pitné vody (studny). Je součástí vojenských pohotovostních souprav, které umožní v terénu získat pitnou vodu i z velmi znečistěných zdrojů.

Využití v léčbě

Stříbro je výhodné antiseptikum; zvláště na mokvající popáleniny je stříbrná sůl sulfadiazinu

Baktericidní a fungicidní účinky nanostříbra jsou ještě výraznější, proto je nanostříbro součástí celé řady rehabilitačních, preventivních a léčebných preparátů, ale i textilních výrobků se zdravotním účinkem. Nanostříbro také snáze proniká tkáněmi, takže jako lék či suplement může být použito i k ochraně hlubších vrstev kůže, kloubů či celého organizmu.

Zdravotní rizika

Ve vyšších dávkách a koncentracích je však působení stříbra na organizmus negativní. Při styku pokožky roztoky Ag+ dochází ke vzniku tmavých skvrn – komplexních sloučenin stříbra a bílkovin v pokožce. Dlouhodobý vysoký přísun stříbra vede k jeho ukládání do různých tkání, především do kostí. O případné karcinogenitě a míře toxických účinků solí stříbra se doposud vedou spory a probíhá zde další výzkum.

Zdroj: wikipedie

Přihlášení
Nákupní košík
Měny
Doporučujeme
Facebook
Informace
Děkujeme Vám za návštěvu, nabídku zboží stále doplňujeme !
Anketa
Líbí se Vám náš e-shop?
Ano líbí se mi
Něco bych vylepšil
Nelíbí se mi
Design mě nezajímá
Počítadlo
Online: 6
Dnes: 144
Včera: 813
Celkem: 156483
NahoruTisknout